Poloha, historie a nejvýznamnější památky města Valašské Meziříčí

Valašské Meziříčí leží na severovýchodním okraji okresu Vsetín, a svým správním územím těsně sousedí s okresem Nový Jičín. Správní území města zaujímá plochu 5481 ha.

Ve městě žije asi 28 500 obyvatel a město je tak druhým největším městem okresu.

Zahrnuje 9 městských částí: Bynina, Hrachovec, Juřinka, Krásno nad Bečvou, Krhová, Lhota u Choryně, Podlesí, Poličná, a Valašské Meziříčí. Má však 10 katastrálních území, neboť městská část Podlesí zahrnuje 2 kat. území - Křivé a Brňov. Do zájmového území Val. Meziříčí spadají obce Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Loučka, Oznice, Podolí, Police, Střítež, Velká Lhota a Zašová. Kromě okresního města Vsetín má Valašské Meziříčí poměrně silnou vazbu na Rožnov p. R. Vazby na nedaleká města Hranice a Nový Jičín jsou již podstatně slabší. Územím města prochází dva regionálně významné biokoridory - podél Bečvy Vsetínské a Rožnovské. Na jihu a severovýchodě je město obklopeno rozsáhlými lesy. Po stránce klimatické spadá město do oblasti mírně teplé, vlhké se studenou zimou. Průměrná roční teplota se v údolích pohybuje mezi 8-9 st. C. Nevýhodou území je existence hlubokých kotlin, kde dochází k silným inverzím, které výrazně ovlivňují proces rozptylu emisí. Město je nejdůležitějším silničním a železničním uzlem okresu Vsetín.

Valašské Meziříčí je jednou z bran do Beskyd. Leží na soutoku dvou Bečev - Rožnovské a Vsetínské. Poprvé se připomíná v r. 1297, městem je nazýváno od r. 1377. Krásno nad Bečvou leží na pravém břehu Bečvy Rožnovské a k Meziříčí bylo připojeno v r. 1924. Obě obce mívaly stejnou vrchnost, kvetl v nich obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry. Významnou šlechtou zde byli Žerotínové, kteří nad Bečvou vybudovali renesanční zámek, jenž je v současné době jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese. Město je svou polohou silniční a železniční křižovatkou. V letech 1850 - 1960 bylo sídlem okresního úřadu a jiných institucí. Zatímco ve 2. pol. 19. století vznikaly v Krásně n. B. průmyslové podniky, sklárny, továrny na hospodářské stroje, výroba kůží, textilu, keramiky, klobouků atd., byly v Meziříčí zřizovány střední a průmyslové školy; k nejstarším patřil Spolek katolických tovaryšů (1855). Náměstí i s přilehlými ulicemi je dnes bohužel pouze torzem někdejšího původně středověkého města. Toto území je ohraničeno dnes již neexistujícími městskými hradbami a je od 10. září 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Budova radnice pochází z r. 1677, od r. 1850 v ní bylo sídlo okresního úřadu a soudu. Celkem tu stojí 46 měšťanských domů zapsaných do ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Na severní straně náměstí stojí cenný barokní sloup Panny Marie, na jižní straně je socha sv. Floriána, Křížkovského ulice s farním kostelem Nanebevzetí P. Marie, který je nejvýznamnější nemovitou kulturní památkou ve městě, hmotově a dispozičně uchovávající svědectví o stavebním vývoji od 14. do 20. století.

mapa severovýchodní Moravy

mapa okolí města Valašského Meziříčí

Náměstí ve Valašském Meziříčí s kostelem v pozadí

Pohled na centrum města Valašské Meziříčí z letadla

balón před zámkem Kinských

Historie města Valašského Meziříčí v nejvýznamnějších datech

1297 – první písemná zmínka o Valašském Meziříčí ve spojitosti se zemanem Vršem z Meziříčí
1299 – první písemná zmínka o Krásně
1377 – Meziříčí je poprvé nazváno městem v listině, kterou mu Oldřich Kortelangen postoupil právo na odúmrť
1538 – za Jana z Pernštejna bylo započato se stavbou zámku a hradeb města
1607 – vypukl velký požár, který zničil kostel, radnici a 80 měšť. domů, potom bylo město postiženo morem, kterému podlehlo 2000 obyvatel
1621 – císařské vojsko porazilo Valachy v bitvě u hradeb města, na kopci Štěpánově a ve vesnici Křivé, ve které padlo 300 Valachů a ves byla vypálena
1648 – město bylo vydrancováno a vypáleno Švédy
1742 – město vyloupili a vypálili Prusové
1850 – Val. Meziříčí se stalo sídlem okresního hejtmanství – okresním městem
1907 – město bylo centrem volebního obvodu valašských měst, za něž byl zvolen poslancem vídeňského parlamentu, T. G. M.; v roce 1911 byl zvolen podruhé
1923 – došlo k připojení městečka Krásna k městu Valašské Meziříčí
1960 – byl zrušen okres Val. Meziříčí;
1963 – byla zahájena výstavba chemického kombinátu DEZA
1965 – byla postaven nemocnice s poliklinikou

Nejvýznamnější památky města Valašské Meziříčí

Zámek Žerotínů
S jeho stavbou započal Jan z Pernštejna v roce 1538. Původně byl renesanční, ale v polovině 18.století byl barokně upraven, rozšířen o křídla a o patro zvýšen. Do roku 1815 patřil Žerotínům a do roku 1854 Kinským, kteří ho roku 1854 prodali rakouskému státu. Dnes v něm sídlí Kulturní zařízení města.

Zámek Kinských
Původně barokní správní budova z roku 1730 byla v roce 1854 přestavěna na empírový zámek. Od roku 1949 v něm sídlí muzeum s expozicemi historie města, valašskomeziříčského skla, gobelínů a dřevařské školy. K zámku přiléhá rozsáhlý park.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Byl postaven na místě kostelíka ze 13. stol. Původně byl gotický, ale v roce 1851 k němu byla přistavěn renesanční věž s krásným portálem, v roce 1680 byla přistavěna barokní kaple v polovině 18. stol. byla barokně upravena loď. Součástí jeho interiéru jsou pěkné pozdně barokní sochy.

Kostel sv. Trojice
Pochází z konce 16. stol. Původně byl renesančním hřbitovním kostelem, ale v 18. století k němu byla přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. Dnes je v něm lapidárium renesančních a barokních soch.

Kostel sv. Jakuba většího
Pochází asi z 16. stol., v jádru renesanční architektura s pozdějšími barokními dostavbami a úpravami. Jeho součástí je však i gotický žlábkový portál a na strmé střeše je věžička s umíráčkem. V interiéru se nachází barokní obraz světce a lidová dřevořezba sv. Jiří.

Meziříčská radnice
Tato renesanční budova z počátku 17. stol. byla městem zakoupena v roce 1677 a přestavěna v roce 1865. Má rokokovou štukovou fasádu se znakem města a kamenný portál.

Evangelický kostel
Tato stavba byla postavena podle návrhu záhřebského architekta Leoše Kaldy v roce 1908. Kostel stojí v místě zvaném Botanika.

Krásenská radnice
Bývalá krásenská radnice v Masarykově ulici, velmi hodnotná renesanční architektura z roku 1580, upravena v roce 1765, kdy bylo přistavěno první patro a altán se schodištěm. Jako radnice sloužila do spojení měst v roce 1923, dnes je zde městská knihovna jejíž interiér navrhl architekt Miler.

Památník na Helštýně
Byl vybudován v roce 1948, na paměť obětem 2. světové války. Je odtud krásná vyhlídka na město a jeho okolí.

Ústav pro sluchově postižené
Bývalý ústav hluchoněmých z let 1909 - 1910, podle návrhu architektů Rybky a Antonína Papeže. Jde o hodnotnou architekturu eklekticistního stylu, výrazná monumentální stavba s dochovanou štukovou výzdobou exteriéru i interiéru s původní vybavením. Ve 2. poschodí je pěkná kaple.

Památník v parku Abácie
V roce 1899 zde byl odhalen obelisk na paměť vojákům raněným v bitvě u Slavkova, kteří zemřeli ve valašskomeziříčském lazaretu.

Hvězdárna
Byla postavena v roce 1948 podle návrhu architekta Zdeňka Plesníka. Jedná se o moderní architektonické dílo charakteristické pro 40. léta 20. stol. V interiéru jsou práce sochaře Špetíka a malířky Bognerové. V sousedství stojí stará Balnerova hvězdárna - technická památka z roku 1928, nejstarší hvězdárna na severní Moravě.